Slzy stékající mi po tváři,
vzniknou zazáří a uhynou.
Zas otáčím list v kalendáři,
rychle jako voda šťastné dny uplynou.
Padají na mne všechny smutky světa,
jako tma hustá, tmavá, neprostupná.
Jsem zvědavá kdy přijde odveta,
láska mi byla a je nedostupná.
Houfy uplakanejch lidí
si ke mně chodí pro novou energii.
Copak jsou všichni slepí? Snad to moje trápení někdo vidí.
Já tuhle zlou dobu nepřežiji.
Stojím tu sama, bradu vzhůru,
však co jiného mi ještě zbývá.
Já toužím letět, stoupat vzhůru,
alespoň ty básně mi nikdo nezazlívá.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
